Současná paleo dieta

Současná paleo dieta

Ačkoli se mi tato kniha dostala do ruky po více než roce na paleu, donutila mě o mé  stravě přemýšlet skoro stejně intenzivně jako o rok dříve Jídlo na prvním místě. Od knihy jsem měla velká očekávání, neboť ji napsal skutečný odborník na paleo stravu a zdravý životní styl Loren Cordain (The Paleo Diet), který tomuto tématu věnuje většinu svého života, v době napsání knihy se jím zabýval z vědeckého pohledu již třicet let.

Myslím, že samotnou knihu nemá smysl blíže představovat, níže si můžete rozkliknout její obsah. Ráda bych zde však zmínila vybrané informace z knihy, které mě zaujaly. V první řadě je to samotný název a pojetí knihy. „Paleo dieta“ je zde opravdu pojímána převážně jako dieta jak ji chápeme v češtině, tedy jako nástroj ke zhubnutí přebytečných kilogramů. Nejedná se tedy o chybu překladu z anglického „Paleo diet“, jak by se mohlo zdát, neboť paleo nebývá obvykle bráno jako dieta ale jako celoživotní styl. Autor zde sice uvádí, že je paleo celoživotní způsob stravování, více ale vyzdvihuje jeho přednosti co se týče shazování kil. Myslím, že je to dáno především publikem, pro které byla kniha určena, tedy (tlustým) americkým občanům. Za mě působí celý koncept trochu úsměvně, ale chápu, že lépe se prodává kniha s podtitulem „zhubněte a zlepšete si zdraví stravou“ než „změňte své stravovací návyky a žijte zdravě“. Úspěch potvrzuje i to, že se kniha stala v roce 2010 nejprodávanější americkou publikací zaměřenou na stravu a zdraví.

Paleo strava v pojetí Lorena Cordaina

Jak jsem již zmínila, paleo je v knize podáváno spíše jako dieta a slibuje čtenářům pomalu zázraky jako rychlý úbytek váhy, prudký nárůst energie, celkový dobrý pocit atd. S tímto si dovolím trochu nesouhlasit. Paleo strava je skvělý nástroj pro získání normální váhy a udržení dlouhodobého zdraví. Rozhodně ale není samospásná a nezískáte díky ní dokonalou postavu, k tomu je třeba přidat cvičení. Zároveň bych si po svých zkušenostech nedovolila tvrdit, že se okamžitě po přechodu na paleo stravu začnete cítit skvěle. Mě osobně bylo poměrně zle několik prvních týdnů, více viz v článku o mém prvním roce na paleo stravě. Toto se stává spoustě lidem, nevím přesně, čím to je, pravděpodobně to má co do činění s tzv. sacharidovou chřipkou, kterou si spousta z nás po přechodu na paleo projde. I když to není nic příjemného, je podle mě lepší lidi na to dopředu upozornit, aby je to hned na začátku od paleo stravy neodradilo.

Co se mi naopak u Cordaina líbí je, že nepovažuje paleo stravu za nízkosacharidovou a naopak upozorňuje na nebezpečí spojená s nízkosacharidovými dietami. To souvisí i s tím, že autor se pro současnou paleo stravu inspiruje skutečnou stravou našich předků lovců a sběračů (odtud i název knihy), kteří měli minimálně sezónně dostatek ovoce a zeleniny. Samozřejmě i kdybyste se ládovali ovocem a zeleninou od rána do večera, nikdy nedosáhnete takového příjmu sacharidů jako při konzumaci například obilovin nebo průmyslově zpracovávaných sladkostí. Při paleo stravě tedy přirozeně dochází k výraznému snížení příjmu sacharidů, nejedná se však vysloveně o nízkosacharidovou stravu s téměř úplným vyřazením sacharidů.

Dále stojí za zmínku autorův přístup ke svačinám, které nijak nezatracuje a naopak je doporučuje. Dá se totiž předpokládat, že i naši předci si například při sběru plodů něco uzobli. Toto je pro mě osobně docela zajímavý přístup, se kterým se při paleo stravě často nesetkávám. Většina paleo jedlíků se naopak, pravděpodobně po vzoru programu Whole30, snaží jíst maximálně třikrát denně, někteří i méně.

Konkrétní potraviny

Maso doporučuje Cordain jedině libové, na což v knize opakovaně upozorňuje. Hlavním argumentem je pro něj to, že naši předci měli k dispozici pouze libové maso. O tom by se dalo s úspěchem pochybovat, nevěřím, že by na zimu připravený mamut byl bůhvíjak libový. I některá dnešní volně žijící zvířata jsou poměrně tučná, například divoká prasata.
V paleo stravě se často setkáme s názorem, že bychom měli jíst pouze libové maso a já s ním (i když nerada) musím souhlasit. Tím hlavním důvodem však není strava našich předků, ale fakt, že se právě v tuku ukládá většina škodlivin ze stravy hospodářských zvířat. Problém se tak netýká zvířat volně žijících (to zahrnuje i krávy na pastvinách). Dále pak samozřejmě obecně není tučné maso vhodné, pokud se snažíte o redukci váhy.

Asi největším překvapením pro měl byl postoj autora k vejcím, která doporučuje výrazně omezit a dopřát si je jen jednou za čas. Jedním z argumentů je zde vysoký obsah cholesterolu, který byl již dávno vyvrácen a dnes víme, že se vajec v tomto směru nemusíme bát. Druhým Cordainovým argumentem je pouze sezónní dostupnost vajec v přírodě, na kterém sice něco bude, mě však nějak nepřesvědčil a vajec se pro zatím nevzdávám a vesele je budu i nadále téměř denně snídat. :-)

Ovoce a zeleninu oproti tomu doporučuje autor konzumovat ve velkém a vůbec se jich nebát. Tento přístup je mi sympatický i jeho podložení tím, že naši předci si také ovoce a zeleniny užívali dosyta, kolik mohli. Trochu mi zde však chybí upozornění na sezónnost jednotlivých druhů ovoce a zeleniny, kterou Cordain naopak argumentuje u omezení konzumace vajec.
Jedinou zeleninu, kterou autor doporučuje s jídelníčku úplně vyřadit, je veškerá škrobová zelenina. Vedle brambor patří do této kategorie například i v paleu často velmi oblíbené batáty, jamy či maniok, ze kterého se vyrábí tapioka. Poté, co jsem snědla ke snídani můj oblíbený tapiokový pudink, musím s tímto postojem (velmi nerada) souhlasit. :-( Pokud nejsme intenzivními sportovci, asi opravdu není důvod cpát do sebe vysochosacharidovou škrobovou zeleninu. Na druhou stranu pokud vycházíme ze stravy našich předků, ti jistě hlízy ve svém jídelníčku měli. Za mě zůstanou škrobové hlízy (kromě brambor) něčím, co do stravy jednou za čas zařadím, žádný velký problém v tom nevidím, pokud jimi nenahrazujete veškeré přílohy. ;)

Co se ořechů a semínek týče, těch si podle Cordaina také můžeme užívat dle libosti, pokud se nesnažíme o redukci váhy. V případě snahy o hubnutí doporučuje maximálně 100 g ořechů denně. Podle aktuálnějších informací z jiných zdrojů si nemyslím, že se dá toto obecně tvrdit. Za prvé nejsou ořechy jako ořechy, každý druh obsahuje například jiný poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Zároveň ne všechny látky obsažené v ořeších jsou pro tělo příznivé, některé mohou mít opačný efekt. Za sebe se přikláním k názoru, že je lepší konzumovat ořechy a semínka s mírou. Navíc mám sama vyzkoušeno, že při vyšším příjmu ořechů začínám nabírat na váze.

Dalším, co Cordain doporučuje úplně vyřadit z jídelníčku, je sůl. Opět se zde opírá o to, že naši předci přijímali dostatek soli i pouze ze své běžné stravy. Že je přemíra soli pro náš organismus nepříznivá je obecně známý fakt. Při přechodu na paleo stravu se však vynecháním všech průmyslově zpracovávaných potravin náš příjem soli tak rapidně sníží, že si myslím, že špetka soli ráno na vajíčka nám neuškodí. Naopak nám může zachránit chuť spousty jídel. ;)

Poslední pro mne zajímavou složkou potravy, kterou Cordain ve své knize zmiňuje, jsou doplňky stravy. Na základě podrobných rozborů paleo jídelníčku ukazuje, že při dodržování zásad paleo stravy získáte veškeré potřebné živiny a tudíž byste žádné doplňky stravy v podobě různých vitaminů a dalších prvků neměli potřebovat. Jediný doplněk, který doporučuje (a který již dlouhodobě užívám i já), je vitamin D, který naši předci získávali především ze slunečního záření. V potravě se vitamin D příliš nevyskytuje, především ho najdeme v tučných rybách. Ti z nás, kteří na sluníčku netráví příliš času, ho tak mají přirozeně nedostatek. Například v ČR je nedostatek vitaminu D velmi běžný. Pokud byste se rozhodli vitamin D doplnit prostřednictvím nějakého doplňku stravy, doporučuji z vlastní zkušenosti nechat si napsat od lékaře čistý vitamin D (já užívám Vigantol, který je pouze na předpis), často totiž běžně prodávané doplňky s tímto vitaminem obsahují laktózu, cukr a další látky. 

Shrnutí

Kniha je poměrně příjemně a čtivě napsána a i úplný začátečník zde získá většinu potřebných informací pro začátek s (paleo) zdravým způsobem stravování i s jasnými argumenty. Při čtení knihy je však třeba si uvědomit, že přestože ji napsal odborník na paleo stravu a zdravý životní styl, učinil tak již v roce 2002 a od této doby se již spousta názorů na stravování změnila. Český překlad vyšel sice až v roce 2014 podle vydání z roku 2011, to je však jen přepracovaným původním vydáním z roku 2002 a některé informace zůstaly zastaralé.
Celkově jsem však přese všechno ráda, že jsem knihu Současná paleo dieta četla, i když je ze stránek jasně patrná cílová skupina čtenářů, kterou určitě není zkušený paleo strávník nesnažící se rapidně zhubnout. Hlavním přínosem pro mne bylo, že jsem se opět po čase zamyslela nad jednotlivými potravinami, které konzumuji, a některé získala trochu jiný pohled.

Obsah publikace.

Podrobnosti:
název: Současná paleo dieta
podnázev: Zhubněte a zlepšete si zdraví stravou, na kterou jsme geneticky naprogramováni
autor: Loren Cordain
rok vydání: 2014
počet stran: 303
ISBN: 978-80-249-2509-7
URLhttps://www.bux.cz/knihy/152133-soucasna-paleo-dieta-zhubnete-a-zlepsete-si-zdravi-stravou-na-kterou-jsme-geneticky-naprogramovani.html

Leave a comment

Your email address will not be published.


*